Splnit si svůj sen není lehké. Stojí před vámi spousta překážek, které musíte překonat, a nejsou to vždy jednoduché překážky. Někdy se vyplatí chvilku počkat, až přijde ta správná chvíle, až potkáte ty správné lidi apod.
Mě se to povedlo a jsem za to nesmírně rád.
Jak víte, zabývám se i kresleným humorem a dlouhodobě mě trápí špatná situace kresleného humoru v ČR.
Kreslený humor u nás nemá na růžích ustláno. Časopisy, které držely kreslený humor nad hladinou jako např. Dikobraz nebo Trnky-Brnky, již neexistují anebo existují již jen omezeně, takže to kreslený humor nemůže udržet při životě. Upozorňuji na to už mnoho let.
S myšlenkou, že chci kreslený humor u nás zachránit a to tak, že začnu vydávat časopis o humoru, jsem koketoval již dlouho.
V roce 2009 jsem se o to pokusil poprvé. Bylo mi jasné, že nemohu hned vyjít s tištěným časopisem a tak jsem se rozhodl, že udělám internetový portál, který bude nahrazovat tištěnou podobu.
Nazval jsem to Dr.Humor. Humor léčí, tak proto doktor Humor.
Bohužel se ukázalo, že jsem neměl šťastnou ruku při výběru lidí do organizačního týmu. Kolegyně, kterou jsem si pro tento projekt vybral, mě přestala brát jako rovnocenného partnera a začala si dělat věci podle svého. Za mými zády si půjčila peníze od svého bohatého bratra a celé to zafinancovala. Tím se z ní logicky stala hlavní postava, protože si můj nápad vlastně koupila.
Jen pro názornost: Nechala vytvořit webové stránky (opět za mými zády), na kterých měl celý projekt stát, a vůbec se se mnou neporadila, jak mají vypadat. Pak mi je ukázala jako hotovou věc a zeptala se „Co na ně říkáš?“ Nelíbily se mi a tak jsem hned napsal několik připomínek na opravu. Na to mi odepsala, že mám smůlu, že už jsou hotové, že stály 65 tis. a pokud chci nějakou opravu, tak ať si připravím 20 tis.
Třetí člen týmu nedělal nic a pak jsem dostal informaci, že se dostal do politiky a tak už s námi nespolupracuje. Nakonec jsem to již nevydržel a po dalších podrazech od kolegyně jsem se s ní rozloučil a ukončil s tímto MÝM projektem spolupráci.
V té době jsem oslovil i Pavla Talaše. On byl jeden z posledních, který na spolupráci s Dr. Humorem kývnul. Jenže jednání kolegyně bylo tak špatné, že i Pavel Talaš se rozhodl s Dr. Humorem nepokračovat.
Volal mi to a já mu dal za pravdu, že to opravdu nemá smysl. Nabídl jsem mu ale možnost založit nový projekt. Nějaký spolek kreslířů. On souhlasil. Nazvali jsme to tedy Klub kreslířů a humoristů.
Nastala ale otázka, jaký bude mít tento Klub cíl, motivaci, co bude jeho hnacím motorem?
Napadlo mě to, o čem jsem už dlouho snil.
„Co tedy vydávat internetový měsíčník,“ navrhnul jsem. Pavel opět souhlasil.
Bylo tedy dohodnuto. V lednu 2015 jsme založili Klub kreslířů a humoristů a od března 2015 začali vydávat internetový časopis, který nesl jméno TAPÍR.
Přízeň našich čtenářů rostla, rostl i zájem kreslířů. Přidávali se k nám stále další a další kreslíři a dokonce i ze zahraničí. Po roce fungování bylo jasné, že to co děláme má smysl a že to nebude jen krátkodobá záležitost, která skončí po vyprchání počátečního nadšení. Rozhodl jsem se tedy, že z Klubu kreslířů a humoristů uděláme oficiální spolek.
Pořádali jsme společné výstavy, poskytovali jsme výstavy kresleného humoru tzv. na klíč, začali jsme ve spolupráci s městem Františkovy lázně pořádat Mezinárodní festival kresleného humoru, kde nejlepší autor dostává ocenění Zlatý Tapír (něco jako Zlatý slavík) a protloukali jsme se světem kresleného humoru, jak se dalo.
Tři měsíce před třetím výročím od založení Klubu kreslířů a humoristů a časopisu Tapír jsme dostali nabídku vydávat Tapíra v tištěné podobě.
Takže od 1. Dubna 2018 se můžete těšit na první číslo měsíčníku humoru a satiry TAPÍR.
Doufám, že se vám bude líbit a že si ho oblíbíte. Najdete ho ve všech trafikách.
Byla to trnitá a devět let dlouhá cesta za svým snem. Ale vyplatila se.
